Zoznam príspevkov
Rečové prispôsobovanie sa medzi človekom a automatickým systémom
Štefan Beňuš
Základnou otázkou tohto výskumu je to, akým hlasom by mal rozprávať robot alebo komunikačný systém, aby jeho príkazy a rady boli dôveryhodné. Pri medziľudskej komunikácii dochádza k prispôsobovaniu sa medzi rečníkmi prirodzene a je spojené s kladným hodnotením spolurečníka, úspešnosti komunikácie, a ďalšími pozitívami. Vychádzajúc z tohto poznania sme vyvinuli komunikačnú hru, v ktorej človek hrá kartovú hru a počas nej dostáva rady od avatarov. Skúmame, či hráč bude viac dôverovať radám od toho avatara, ktorého syntetický hlas sa prozodicky prispôsobuje hlasu hráča. Doterajšie výsledky naznačujú, že rečové prispôsobovanie automatického systému človeku môže ovplyvňovať dôveryhodnosť systému a aj rozhodovanie človeka, ktorý so systémom komunikuje.
Effect of aging on functional brain networks: a graph-theoretical analysis
Ľubica Beňušková, Paul McCarthy, Elizabeth A. Franz
Graph theory is a novel approach to the analysis of functional connectivity in the brain. We have performed graph theoretical analysis of an fMRI data set from a study conducted in 2000 by Buckner et. al. Buckner et al. (2000), in an attempt to find differences between healthy participants, both young and aged, and aged participants with mild Alzheimer’s Disease. We apply our techniques to the data, and also give a preliminary statistical comparison across these groups. Our results show that there are statistically significant differences between the groups in several global network characteristics, including density, number of nodes and maximum degree. We hypothesise that these differences reflect a general change in how the aging brain copes with everyday tasks, meaning an increased effort required by aged brains to perform, which is further accentuated by the onset of Alzheimer’s disease.
Etické a legislatívne problémy využívania dronov
Ivana Budinská
Súčasný rozvoj informačných technológií vyvoláva nové otázky týkajúce sa etiky a morálky vo vzťahu k inteligentným a čoraz viac autonómnym systémom. Robotika patrí k tým oblastiam, ktorých rozvoj je priamo podmienený rozvojom informačných technológií a umelej inteligencie. Dnes hovoríme o štvrtej generácii robotov, ktoré sú vysoko autonómne a pri plnení svojich úloh často prichádzajú do kontaktu s ľuďmi, resp. priamo s nimi kooperujú. Konštruktéri a vývojári takýchto robotických systémov musia predovšetkým riešiť otázky bezpečnosti ľudí. Nemenej dôležité sú však aj legislatívne a etické otázky, na ktoré sa musí myslieť už vo fáze návrhu a vývoja inteligentných a autonómnych robotických systémov.Tento príspevok sa orientuje predovšetkým na etické a legislatívne problémy súvisiace s prevádzkou bezpilotných vzdušných prostriedkov.
Racionálni učitelia a intuitívni manažéri: Interakcia veku a kognitívnej reflexie pri rozhodovaní
Vladimíra Čavojová, Marek Jurkovič
Kognitívna reflexia je schopnosť potlačiť prvú intuitívnu (nesprávnu) odpoveď a zapojiť deliberatívne myslenie pri produkcii správnej odpovede. Možno ju chápať ako doménovo-všeobecnú kognitívnu schopnosť, ktorá sa môže manifestovať rozdielne v rôznych profesiách. Štúdia porovnáva kognitívnu reflexiu, dispozície myslenia a rozhodovanie súvisiace s diskontovaním budúcich odmien a riskantnými voľbami u participantov z dvoch profesií – finančnej/manažérskej a učiteľskej. Výsledky ukázali, že učitelia sa líšia od manažérov v preferencii intuitívneho myslenia a kognitívnej reflexii – učitelia skórovali vyššie v kognitívnej reflexii a nižšie v preferencii intuície. Učitelia preferovali v úlohách s časovým diskontovaním trpezlivejšie voľby a v úlohách s rizikom bezpečnejšie voľby. Vek interagoval významne s kognitívnou reflexiou len u učiteľov. Starší učitelia s vyššou kognitívnou reflexiou vykazovali trpezlivejšie voľby, kým mladší učitelia s vyššou kognitívnou reflexiou preferovali okamžité odmeny. Výsledky poukazujú na potrebu preskúmania, ako sa kognitívna reflexia prejavuje v rôznych profesionálnych kontextoch.
Líšia sa introverti a extroverti v schopnosti filtrovať irelevantné senzorické vstupy? (analýza vrátkovania sluchových evokovaných oscilácií EEG)
Barbora Cimrová, Cornelia Siegl, Igor Riečanský
Extroverzia - introverzia predstavuje jednu z fundamentálnych dimenzií osobnosti. Z výsledkov predošlých štúdií vyplýva, že introverti sú, v porovnaní s extrovertami, citlivejší (reaktívnejší) na senzorické podnety. Zaujímalo nás, či sa extroverti a introverti líšia aj v schopnosti filtrovať irelevantné, resp. redundantné senzorické informácie (teda v schopnosti senzorického vrátkovania). V skupine introvertov a extrovertov sme preto stanovovali efektivitu sluchového vrátkovania pomocou tzv. dvoj-klikovej paradigmy, kedy sú prezentované dva identické zvukové podnety s odstupom 500 ms. Vyhodnocovali sme relatívny rozdiel v maximálnej magnitúde EEG oscilácií evokovaných prvým vs. druhým podnetom. Nenašli sme štatisticky významný rozdiel medzi skupinou extrovertov a introvertov vo vrátkovaní sluchových evokovaných EEG oscilácií. Naše výsledky naznačujú, že introverti a extroverti sa, napriek rozdielnej citlivosti na senzorické vstupy, nelíšia v schopnosti filtrovať redundantné sluchové informácie. Štúdia bola podporená grantom VEGA 1/0083/15.
Paměť na překrývající se fotografie
Filip Děchtěrenko
Naše vizuální paměť je každodenně vystavena velkému množství stimulů. V tradičních experimentech zkoumající zrakovou paměť se používají jednotlivé stimuly, nicméně v přirozených podmínkách je naše zkušenost spojitá. V experimentu jsme zobrazovali participantům (N = 28) fotografie scén a jejich úkolem bylo si je zapamatovat. Obrázky jsme rozdělili na tři části a prezentovali vždy dvě sousední části. Celkem jsme zobrazili 220 obrázků po dobu 3 s (110 jednou, 55 dvakrát identicky, 55 dvakrát s překryvem prostřední části). Testovali jsme pracovní paměť (dotazy na výřez po pěti obrázcích) a dlouhodobou paměť (dotazy po prezentaci všech stimulů). Výsledky ukazují, že participanti správně rozpoznali výřezy z fotografií prezentovaných dvakrát (pracovní paměť 73%, dlouhodobá 69%) a správně identifikovali výřezy z disktraktorů, tj. neprezentovaných fotografií v pracovní paměti (81%). Pro výřezy z nezobrazených částí, tedy z obrázků, ze kterých byly v experimentu zobrazeny druhé dvě třetiny, bylo více falešných alarmů (pracovní 41%, dlouhodobá 51%). Tato chyba je pravděpodobně způsobená vizuální a sémantickou podobností stimulů
Využitie Gärdenforsovej geometrie významu pre uchopenie sémantiky pojmu krása
Andrej Démuth
Text sa pokúša načrtnúť cestu, ktorou by bolo možné vymedziť a bližšie lingvisticky a sémanticky osvetliť význam a dimenzie pojmu krása, a to prostredníctvom konceptuálnej analýzy tohto pojmu a jemu blízkych pojmov či dimenzií. Nástrojom na uchopenie významu pojmu krása pritom bude mapovanie významov pojmov, ktoré ponúka koncept sémantických priestorov Petra Gärdenforsa.
Redukcia kognitívnych odchýlok u finančných profesionálov prostredníctvom kontrafaktov
Katarína Dudeková, Lenka Kostovičová, Matúš Konečný
V sérii výskumov uvažovanie o situácii formou „čo by bolo keby“ redukovalo niektoré omyly v posudzovaní a rozhodovaní. My sme sa vo výskume zamerali na štyri kognitívne odchýlky: sklon k seba-potvrdzovaniu, k udržaniu status-quo, k zanedbaniu menovateľa a na averziu k strate. Experimentu sa zúčastnilo 52 finančných profesionálov. Navodením kontrafaktových myšlienok realizovali racionálnejšie finančné voľby a menej preferovali pôvodnú, nevýhodnú, investičnú alternatívu. Použitá intervencia nepomohla znížiť opomenutie menovateľa pri posudzovaní štatistických údajov. Tendencie uprednostniť možnosti v prospech pôvodného presvedčenia sa finančníci dopúšťali do minimálnej miery. Kontrafakty sa zdajú byť z časti úspešnou stratégiou tzv. „debiasingu".
Rozhranie mozog-počítač s roboticky asistovaným tréningom na neurorehabilitáciu
Roman Rosipal, Natália Porubcová, Peter Barančok, Barbora Cimrová, Michal Teplan, Igor Farkaš
S cieľom zdokonaliť proces rehabilitácie pacientov po cievnej mozgovej príhode, sme vyvinuli nové metódy a nástroje klinického tréningu a strojového učenia na dizajn a vývoj inteligentného systému, ktorý umožňuje užívateľom absolvovať proces spätnoväzobného tréningu poškodených motorických dráh. Kombinujeme technológiu rozhrania mozog-počítač (BCI) s prototypom robotickej dlahy do kompaktného systému, ktorý možno používať ako roboticky asistovaný neurorehabilitačný nástroj. Najprv sa v rámci tréningu s využitím zrkadla na základe paralelnej faktorovej analýzy vypočítajú tzv. senzomotorické atómy zo signálu EEG, a tie sa následne využívajú pri ovládaní robotickej dlahy v rámci BCI na princípe motorických predstáv. Na príklade dlhodobej terapie pacienta budeme prezentovať analytické a klinické výsledky tohto prístupu.
Predstavitel'nosť, frekvencia a produkcia tvarov českých substantív
Tomáš Formánek, Filip Smolík
V príspevku predstavíme psycholingvistickú štúdiu, v rámci ktorej sme skúmali vzťah medzi rýchlosťou produkcie špecifických tvarov existujúcich českých slov a inými relevantnými mierami, známymi zo zahraničnej praxe, avšak doteraz netestovanými v kontextu českého jazyka. Menovite išlo o frekvenciu výskytu konkrétnych tvarov slov, frekvenciu výskytu lemmatov a skóre, ktoré jednotlivé slová dosiahli na škále predstaviteľnosti. V prednáške bude priestor venovaný ako teoretickým a metodologickým východiskám štúdie, tak i výskumným zisteniam, ktoré potvrdzujú vliv predstavtelnosti na rýchlosť produkcie ohýbaných tvarov.
Ja na rozhraní vedy
Silvia Gáliková
Intenzívny teoretický a experimentálny výskum povahy vedomej skúsenosti človeka v posledných dekádach predznamenal znovuzrodenie záujmu o skúmanie statusu Ja. Filozofi a vedci akcentujú viacvýznamovosť a komplexnosť pojmu a fenoménu Ja (Self). Autor poukazuje na konceptuálnu a metodologickú spletitosť pri skúmaní toho, čo v bežnej skúsenosti vnímame ako „vlastníka myšlienok a pocitov“, „nositeľa identity seba“, „vnútorný hlas“, „subjektívne prežívanie existencie“. Predmetom analýzy sú typy Ja (ekologické, naratívne, privátne, kognitívne), štruktúra ja (seba-poznanie, seba-kontrola) a vývin ja (proto-ja, základné ja, rozšírené ja). Základný argument tvorí téza o existencii viacúrovňovej asymetrie medzi prežívaním „vnútornej skúsenosti ja“ v každodennej skúsenosti a jej teoretickým uchopením a vysvetľovaním. Argumentácia sa opiera o výskum poškodení ja, simulovanie vedomej skúsenosti ja, prípadové štúdie. Cieľ príspevku spočíva v zhodnotení legitimity konceptu Ja a jeho funkcií na základe reprezentatívnych filozofických a neurovedeckých modelov (Zahavi, Metzinger, Damasio).
Improving the performance of impulse neuro-glial network
Peter Gergeľ
Research in neuroscience over the past few decades has shed new light on glial cells which were always considered as purely passive supportive cells. New data provides evidence that astrocytes, a group of glial cells, possess important physiological functions that distinguish them from passive cells. It is now known that astrocytes are actively involved in neuronal communication regulation and synaptic transmission. Similar to neurons, astrocytes are integrated into networks that enable them to communicate with one another over long distances using Ca2+ signals. Since this is a relatively new area of research in neuroscience, computational models (mainly connectionist) are still missing. In this paper we briefly introduce astrocytes, focus on existing connectionist models and present technique that yields more successful performance.
Zápisky introspektora
Ivan M. Havel
Přednáška se zabývá metodou zkoumání mysli a vědomí, která je na rozhraní kognitivní vědy a filosofické fenomenologie. Navrhovaná metoda, nazvaná “introspekce plus,” se zaměřuje na subjektivní prožitky velmi krátkého trvání, jako jsou například mirosny, vidiny či mžikové vizuální vjemy. Mentání obrazy takových prožitků setrvávají ve vědomí i krátce po skončení, takže mohou být retrospekčně analyzovány z perspektivy “první osoby” prožívajícího subjektu.
Humanoidní roboti s umělou kůží: vtělené modely reprezentací těla v mozku a zároveň další krok k bezpečným strojům v domácnosti
Matej Hoffmann
Robotické technologie dosud často spoléhají na předem naprogramované modely a nejsou schopné se přizpůsobovat změnám na těle robota nebo v prostředí. Zároveň často 'slepě' vykonávají pohyby a vnímání kontaktů s prostředím zcela chybí nebo je omezeno na koncový článek. Naproti tomu lidé i zvířata bez problémů ovládají svá vysoce složitá těla, integrují multimodální senzorické informace o jejich aktuální konfiguraci a poloze, přizpůsobují se růstu a selháním a používají nástroje. Mechanizmy fungování těchto reprezentací v mozku však zatím nejsou plně známy. V tomto příspěvku představíme humanoidního robota vybaveného umělou kůží po celém povrchu těla, abychom, zaprvé, vytvořili výpočetní modely vývoje a fungování reprezentace těla v mozku primátů. Zadruhé se zaměříme na oblasti robotiky, kde robot s citlivou kůží představuje klíčovou technologii. Jde o: (1) automatickou sebekalibraci robotů a (2) bezpečnou a přirozenou fyzickou interakci člověka s robotem díky 'povědomí' o celém povrchu těla skrze kombinaci vizuálních a taktilních vstupů.
Vývoj teórie mysle u detí a adolescentov
Martin Jáni
Teória mysle je schopnosť porozumieť vlastným mentálnym stavom a mentálnym stavom iných. Objavuje sa počas predškolského veku no jej ďalší vývin do dospelosti je pomerne málo preskúmaný. Dvom skupinám žiakov, 4. stupňa (vek 9-10) a 8. stupňa ZŠ (vek 13-14) bol administrovaný test teórie mysle, ktorý obsahoval 3 krátke príbehy so zložitým sociálnym príbehom. Skupina adolescentov dosiahla lepšie výsledky v teórii mysle aj kontrolných pamäťových otázkach. Pri analýze výsledkov u každého príbehu zvlášť dosiahli v dvoch príbehoch adolescenti v teórii mysle lepšie výsledky než mladšia skupina, výkon v pamäťových otázkach bol porovnateľný. Korelácia medzi kapacitou pamäte a teóriou mysle bola významná len u mladšej skupiny.
Computational models of homeostatic synaptic and dendritic plasticity in the hippocampus
Peter Jedlička
I present our recent work on homeostatic aspects of (1) synaptic and (2) dendritic plasticity: (1) We used biologically realistic models of dentate granule cells to simulate LTP and heterosynaptic LTD observed in the hippocampal dentate gyrus. LTP and LTD could be accounted for by a combination of a spike-timing-dependent plasticity (STDP) mechanism and a fast homeostatic Bienenstock-Cooper-Munro (BCM)-like metaplasticity mechanism. (2) We used biologically realistic models of dentate granule cells to simulate functional consequences of denervation-induced dendritic plasticity. Our results showed that dendritic retraction boosted the excitability of denervated neurons and their responsiveness to synaptic stimulation, contributing to firing rate homeostasis.
Primitiva virtuální interakce: základní stavební kameny pro vývoj a výzkum interaktivních virtuálních prostředí
Vojtěch Juřík, Pavel Ugwitz, Čeněk Šašinka
Interaktivní virtuální prostředí představují přirozený posun ve vývoji externích informačních reprezentací — vizualizací. Nejčastější a nejrealističtější formou reprezentace prostoru ve virtuálním prostředí bývají geovizualizace, potažmo jejich deriváty ve formě map. Tyto kartografické produkty jsou v interaktivní formě využívány nejen v mnoha aplikovaných oblastech, ale také v základním výzkumu jako vhodný materiál pro zkoumání řady kognitivních procesů a mentálních kompetencí. V současné době neexistuje jednotná taxonomie pro pojmenování a výzkum základních prvků, které tvoří interaktivní virtuální prostředí. Interakční primitiva představují základní stavební jednotky, kterými lze vyjádřit povahu dynamické interakce s virtuálními prostředími. S mohutným rozvojem různých forem interaktivních vizualizací je proto nezbytné definovat empiricky zakotvenou a ekologicky validní taxonomii interakčních primitiv, která definují povahu celé interakce. V rámci tohoto příspěvku shrnujeme dosavadní poznatky o interakčních primitivech, která představujeme v kontextu některých modelů shrnujících interakci člověka s na mapách založenými vizualizacemi a implikujeme jejich užití při vývoji, výzkumu a aplikaci virtuálních interaktivních vizualizací.
Teória rečových aktov a jej implikácie
Dezider Kamhal
Filozofi J. L. Austin, J. R. Searle a H. P. Grice ponúkli originálne a odlišné pohľady na jazykovú prax. Ich názory ilustrujú niekoľko základných prístupov k jazykovému konaniu. Spoločným východiskom bol ich pragmatický prístup k jazyku, odlišovali sa však v dôraze, ktorý kládli na jeho konvenčnú resp. intencionálnu stránku. Všetci však upozorňovali na potrebu skúmať jazyk ako konanie a na aspekty významu/mienenia, prehliadané pri logickom alebo čisto sémantickom prístupe. Po porovnaní a zhrnutí ich názorov naznačíme možnosti ich uplatnenia v rozmanitých oblastiach komunikácie súvisiacich s modernou technológiou a pri skúmaní a modelovaní jazyka.
Vplyv iracionálneho presvedčenia na úspešnosť v riešení úloh u finančných profesionálov
Lenka Kostovičová, Katarína Dudeková, Matúš Konečný
Podľa nedávnej štúdie iracionálne presvedčenie o šťastí zlepšuje výkon v motorických a kognitívnych úlohách, no replikácie zistenia spochybnili. My sme zrealizovali experiment s 52 finančnými profesionálmi. Súčasťou inštrukcie pre experimentálnu skupinu bolo navodenie iracionálneho presvedčenia o šťastí. Participanti pred vyriešením 7 úloh odhadli svoju úspešnosť a na záver vyjadrili, či veria v šťastné predmety a symboly. Experimentálna skupina nepodala lepší výkon v žiadnej úlohe, ani celkovo. Participanti bez apriórneho iracionálneho presvedčenia však boli výrazne úspešnejší vo väčšine úloh, a dosiahli významne lepšie skóre. Zdôrazňujeme potrebu rozvoja kritického myslenia a racionality, s cieľom podpory optimálnych osobných a profesionálnych rozhodnutí.
Graphical Granger Causality for Detection Temporal Anomalies in EEG Data
Anton Kováč, Kateřina Hlaváčková-Schindler
The goal of our work was to apply the algorithm of \citep{qiu2012granger}, using Graphical Granger causality for time series anomaly detection so that it can be used to the EEG time series of a human brain. The authors presented the algorithm in a brief form and its parametrization is not sufficiently discussed. We elaborated its detailed parametrization and focused on its practical utilization for detection of anomalies in EEG data, particularly for sleep EEG data analysis. For such purpose we created the program in Matlab software.. Our work was intended mainly for introduction of our program to interested users. It may offer rigorous testing of EEG data in terms of temporal anomaly discovery in the brain connectivity. Our program provides a relatively detailed view at the temporal and spatial domain of brain activity. Nevertheless, the program should be considered as the beta version and we are still working on the details.
Robotic reaching and grasping using a TRPO-based reinforcement learning
Peter Kovács, Igor Farkaš
We have designed a simulation of a robotic arm for object reaching and grasping using reinforcement learning approach and trained it with recently introduced TRPO - Trust Region Policy Optimisation algorithm (Schulman, 2015) by controlling forces applied to each degree of freedom. We also implemented a parallel TRPO to speed up the training procedure and introduced improvements regarding the sample efficiency. Finally we evaluated TRPO algorithm in different extended scenarios such as grasping a randomly placed target or reaching for the target behind the wall.
Metafora a literárna recepcia
Jana Kuzmíková
Cieľom príspevku je opísať metaforu v literatúre ako blend, zmiešanie, nový mentálny priestor vytvorený na základe zdroja a cieľa. Vytváranie blendov v indivi-duálnej mysli čitateľa má výrazný dosah na konštruovanie textových významov a celkovú recepciu literárneho textu. Teoretické modely (Fauconnier, Lakoff) možno dobre ilustrovať na textoch modernistického prozaika Ivana Horvátha. Ilustračné príklady zároveň vedú k nastoleniu hypotézy o tvorivom prepojení metaforických procesov, čitateľskej empatie a recep-čného spracovania textu (napr. ako čitateľský zážitok, „dojem“) aj s uvedomením si významov príbehu alebo lyrickej výpovede v zmysle osobného pochopenia diela a poučenia sa z prečítaného.
A Model of the Reference Frame of the Ventriloquism Aftereffect using a priori bias
Peter Lokša, Norbert Kopčo
The reference frame (RF) used by audio-visual (AV) spatial representation is likely to be head-centered or eye-centered, aligned with the RFs of either the unimodal auditory (head-centered) or visual (eye-centered) representations. Results of previous RFAV studies are inconsistent, suggesting that the RF is either mostly head-centered, when examined in the periphery, or a mixture of head-centered and eye-centered, when examined in the central field (Kopčo et al., 2009
Robot pred zrkadlom
Andrej Lúčny
Prezentujeme riadiaci systém robota, ktorý interaguje so svojím obrazom v zrkadle za účelom pochopenia, že sa pozerá sám na seba. Skúmame pritom z akých jednoduchších mechanizmov schopnosť uvidieť sa v zrkadle môže povstávať. Vychádza nám nasledovné. V prvom rade je to schopnosť vytvárať si model vlastného tela. V druhom rade schopnosť vytvárať analogický model z pozorovaného tela. Asociácia videného s vlastným telom potom môže vzniknúť na základe dokonalej korelácie medzi týmito modelmi. Potrebujeme však ešte nejaký mechanizmus, ktorý uvedie oba tieto modely do pohybu – dobre tu poslúži napríklad imitácia. Dôležitá je ďalej kategorizácia takýchto imitácií, typická pre členov nejakej society. Schopnosti rozlíšiť seba od ostatných tu podľa nás prechádza schopnosť rozlíšiť ostatných navzájom.
Extrapolace vizuálních vzpomínek v centrální části fotografie
Jiří Lukavský
Naše vizuální vzpomínky se týkají jak reálně viděného světa, tak jeho fotografických reprodukcí. Experimenty ukazují, že lidé často dělají tzv. chybu rozšíření hranic (boundary extension, BE), kdy si při shlédnutí fotografie automaticky doplní, co je za hranicemi fotografie a při pozdějších testech očekávají, že fotografie bude obsahovat i tyto doplněné informace. Zajímalo nás, zda k tomuto jevu dochází v centrálních částech fotografie (pokud je fotografie zakrytá jiným objektem nebo je v ní díra). V tomto experimentu jsme prezentovali participantům (N=32) postupně 24 vytištěných fotografií (18×13 cm), které obsahovaly vystřižený otvor. Jejich úkolem bylo zapamatovat si co nejlépe fotografii. Po 15 vteřinách fotografii odevzdali a dostali novou. Na nové fotografii buď měli identifikovat změnu (change detection) nebo co nejvěrněji zakreslit tvar otvoru (boundary extension). Zjistili jsme, že lidé kreslili díry menší (průměrná plocha 87%; 95% CI = [84%; 90%]), tento efekt byl velmi robustní - přítomný u všech účastníků i fotografií. Naše výsledky ukazují, že lidé extrapolují informace na fotografii i v centrálních částech fotografie.
Vnímání pohybu: Reflektovaný a nereflektovaný pohled v souvislosti s architekturou
Ivan M. Havel, Monika Mitášová
I když se domy a města v obvyklém smyslu nepohybují, mohou pohyb určitým způsobem vyjadřovat, popřípadě vytvářet prostor k lidskému pohybu a jednání. Příspěvek se zabývá otázkou, jak lze z fenomenologického hlediska vnímat místní pohyb lidí a věcí v prostoru, reflektovat pohyb vlastní a jak lze vlastním pohybem prostor vnímat. S odkazem na současné architektonické projekty se zamýšlíme, zda je možno pohyb a jeho vnímání zaznamenávat, projektovat, ba i stavebně realizovat.
Zdieľané mozgové aktivácie a sociálna kognícia
Igor Riečanský
Príspevok sa zaoberá fenoménom zdieľaných aktivácií mozgu, nazývaných aj rezonantné aktivácie. Jedná sa o stavy prieniku v aktivácii mozgových procesov medzi jedincom nachádzajúcim sa v určitom psychofyziologickom stave a jedincom, ktorý ho pozoruje, t.j. vníma iného jedinca nachádzajúceho sa v danom stave. Existenciu zdieľaných aktivácií potvrdzuje množstvo experimentálnych neurozobrazovacích aj elektrofyziologických štúdií a novšie aj štúdie s použitím cielenej intervencie, napr. farmakologickej manipulácie psychických a mozgových procesov. Výskumy u zdravých jedincov aj osôb s duševnými poruchami svedčia o tom, že zdieľané aktivácie by mohli hrať významnú úlohu v sociálnej kognícii.
Replicator and ART2 Neural Networks in Text Outliers Identifications
Asmaa Salem, Gabriela Andrejková, Pavol Kozák
The intuitive definition of an outlier should be: an observation which deviates so much from other observations as to arose suspicions that it was generated by a different mechanism (Hawkins, 1980). Two models of neural networks (1) Replicator Neural Networks and (2) neural networks based on Adaptive Resonance Theory were used in our work to identify outlier sentences in texts. The texts are written in some language, using a grammar, in some genre and they present a sequence of words, sentences, sections and we find some outlier sentences in these texts. For example, outliers should show that some parts of the text were written (modified) by another author or somebody manipulated with the text. The results of both neural networks declare that they give very good answers for manipulated texts and quite good answers for original texts. In the manipulated texts, the inserted sentences were considered outliers. In the text analysis we used English and Arabic texts from recommended benchmarks.
Auditory spatial discrimination with visual vs. auditory attentional cueing
René Šebeňa, Bernadeta Hrebeňárová, Norbert Kopčo
A previous study found an enhancement of auditory spatial discrimination ability when the listener´s gaze was directed towards the auditory stimulus (Maddox et al., 2014). Here, we examined whether directing spatial auditory attention also affects this cross-modal enhancement when using realistic spatial simulation. Listeners made a judgment about the relative positions of two click-trains following a visual or auditory cue, while fixating on a neutral location. Results show that 1) subjects performed better when visual cue was used, and 2) auditory cue presented from incongruent location resulted in deteriorating performance. These results suggest a complex interaction between attentional and eye-gaze control mechanisms in auditory spatial representation.
Exploring the Neural Correlates of Different Interaction Types: a Hyperscanning Investigation Using the Pattern Game
Beáta Špiláková, Daniel J. Shaw
Hyperscanning affords insight into social interaction brain dynamic by simultaneously scanning two or more individuals’ brain responses while they engage in dyadic exchange. The present research aims to provide an experimental paradigm for hyperscanning research capable of delineating among two dimensions of interaction: (1) interaction structure (concurrent vs. turn-based) and (2) goal structure (competition vs cooperation). Dual-fMRI was used to scan 22 pairs of participants as they played the modified Pattern Game, where participants either compete or cooperate. Different patterns of activation between the conditions were found including insula and medial cingulate cortex in cooperation and frontal and parietal activations in competition. Turn-based condition showed supplementary motor area and frontal activations, in concurrent condition angular gyry were activated.
Bariéry (nielen) psychologickej vedy: Kognitívne odchýlky vo vedeckom myslení
Jakub Šrol
Psychológovia identifikovali rad systematických odchýlok, ktoré ovplyvňujú ľudské myslenie v celej jeho šírke. Spomedzi mnohých možno uviesť napr. sklon k sebapotvrdzovaniu, ktorý závažne ovplyvňuje schopnosť testovania hypotéz (Evans, 2016) a vyhľadávania a hodnotenia evidencie (Nickerson, 1998). Naše uvažovanie je taktiež skreslené v prospech dosahovania osobných cieľov, ktoré nemusia byť vždy v súlade so správnym rozhodovaním (Kunda, 1990). Cieľom príspevku bude upriamiť pozornosť na potenciálne skreslenia vo vedeckom myslení a to najmä s ohľadom na naliehavé problémy, s ktorými sa súčasná psychologická veda potýka, ako nízka replikabilita psychologického výskumu, či vysoká prevalencia využívania „sporných výskumných praktík“.
Where is my forearm? Clustering of body parts from simultaneous tactile and linguistic input using sequential mapping
Karla Štěpánová, Matěj Hoffmann, Zdeněk Straka, Frederico B. Klein, Angelo Cangelosi, Michal Vavrečka
Humans and animals are constantly exposed to a continuous stream of sensory information from different modalities. At the same time, they form more compressed representations like concepts or symbols. In species that use language, this process is further structured by this interaction, where a mapping between the sensorimotor concepts and linguistic elements needs to be established. There is evidence that children might be learning language by simply disambiguating potential meanings based on multiple exposures to utterances in different contexts (cross-situational learning). In existing models, the mapping between modalities is usually found in a single step by directly using frequencies of referent and meaning co-occurrences. In this paper, we present an extension of this one-step mapping and introduce a newly proposed sequential mapping algorithm together with a publicly available Matlab implementation. For demonstration, we have chosen a less typical scenario: instead of learning to associate objects with their names, we focus on body representations. A humanoid robot is receiving tactile stimulations on its body, while at the same time listening to utterances of the body part names (e.g., hand, forearm and torso). With the goal at arriving at the correct ``body categories'', we demonstrate how a sequential mapping algorithm outperforms one-step mapping. In addition, the effect of data set size and noise in the linguistic input are studied.
Modelování života a organismus uměleckého díla
Aleš Svoboda
Příspěvek se na základě kritiky několika úspěšných uměleckých intervencí do simulací umělého života a nového promyšlení smyslu takových simulací ve vztahu k umění pokusí stanovit parametry návrhu organismu uměleckého díla. Podobně, jako biologický růst je zasazen do energetických a informačních poměrů ekosystému, je umělecké dílo rovnováhou jistých „energetických stavů“ a souborem jejich hierarchických vztahů.
Quo vadis, Kognícia a umelý život? Trendy a vizualizácie.
Martin Takáč
Prezentujeme výsledky automatizovanej textovej analýzy pdf zborníkov z konferencií KUŽ 2001-2014. Pomocou vizualizácií grafov, samoorganizujúcich sa máp a word cloudov ukážeme základné štatistiky a trendy, ako aj grafy spoluautorstva, tématickú príbuznosť článkov i autorov aj nosné témy jednotlivých ročníkov.
Role třídění z hlediska stability v evoluci
Jan Toman, Jaroslav Flegr
Přirozený výběr bývá považován za hlavní proces pohánějící biologickou evoluci. Ve skutečnosti se však jedná o manifestaci obecnějšího „perzistenčního principu“, důsledky jehož činnosti v historických systémech jsme navrhli nazvat „třídění z hlediska stability“ (stability-based sorting, SBS). Na rozdíl od oportunistického výběru se mohou prostřednictvím SBS akumulovat i momentálně nevýhodné vlastnosti prospěšné pro dlouhodobé přežívání tříděných entit. Není sice tak rychlý a nedokáže vytvářet komplexní adaptace, v evoluci má však vždy poslední slovo. SBS implikuje například nárůst komplexity v evoluci, dokáže ale vysvětlit i řadu dalších záhadných fenoménů biologické, kulturní a umělé evoluce. Může se jednat o jediný zcela univerzální evoluční proces a jeho docenění může přinést nový vhled do evoluce komplexních systémů.
Effect of stimulus distribution on the buildup of contextual plasticity in sound localization
Beáta Tomoriová, Gabriela Andrejková, Norbert Kopčo
Contextual plasticity (CP) is a short-term adaptation effect in sound localization (Kopco et al., 2007). CP is exhibited by biases in localization of click stimuli in target-alone trials when, on interleaved contextual trials, a distractor-target click pair is presented. In previous CP studies, a gradual drift in localization responses towards the front was observed. The drift was not attributable to CP but can potentially confound its analysis. Here, we analyze several CP data sets with various distributions of contextual and target-alone stimuli in order to test whether the drift is related to asymmetry in the distribution of the stimuli relative to the subject's midline. The results show that the drift tends to have a steeper slope when the stimulus distribution mean is more lateral, confirming that it is likely related to the distribution asymmetry.
Visual cognitive styles in virtual environments: Constructing and evaluating adequate task
Pavel Ugwitz, Vojtěch Juřík, Čeněk Šašinka
Vizuální kognitivní styly se manifestují způsoby, kterými lidé implicitně zpracovávají vizuální podněty z okolí. Je však otázkou, jak vizuální kognitivní styly měřit. Klasické způsoby měření využívají dotazníků, či jednoduchých obrázkových úloh. Tyto způsoby však ze své podstaty nemohou zachytit komplexitu skutečných vizuálních kompozicí. S nástupem (mobilních) eye-trackingových zařízení se sice možnosti měření kognitivních stylů posouvají, jedná se zde však pouze o receptivní zpracování reálného vizuálního podkladu. Cílem tohoto příspěvku je představit možnosti i úskalí, které v sobě skýtá konstrukce virtuálních prostředí a jejich následné nasazení v úlohách zaměřených na zachycení vizuálních kognitivních stylů, v rámci virtuální reality, při užití eye-trackingu. Konstrukce vlastních virtuálních prostředí sice otevírá nové možnosti, technologické limitace i specifika vizuálního vnímání s sebou nicméně nesou řadu omezení – je tedy třeba klást důraz na metodické podchycení zásad konstrukce virtuálních úloh.
Nový pohled na výpočty a umělá inteligence
Jiří Wiedermann
Klasický pohled na výpočty je chápe jako procesy generované počítačem, tj. soustřeďuje se na to, JAK jsou výpočty realizované. Nový pohled se zajímá o to, CO výpočty dělají, co je jejich smyslem --- a to je generování znalostí. Výpočty tudíž chápeme jako procesy, které generují znalosti nad danou znalostní doménou v rámci příslušné znalostní teorie. Inteligence je pak schopnost získávat informace a transformovat je na znalosti, které jsou dále využívány pro řešení problémů. Ukážeme, že toto pojetí výpočtů umožní přirozeným způsobem definovat některé vyšší kognitivní funkce jako je zdůvodňování svých akcí, sebe-uvědomění, introspekce, porozumění znalostem, svobodná vůle, kreativita a také porozumění algoritmickým mechanismům, které stojí za rozvojem inteligence. Tento pohled je přínosný tím, že na elementárním abstraktním modelu kognitivního systému, který není zatížen žádnými technickými detaily, ukazuje, že všechny výše zmíněné kognitivní funkce souvisejí se specifickými znalostmi, které jsou generované v rámci téhož modelu.
